Domov

Když se podíváte pozorně, uvidíte, že jsem nepsala tady skoro pět let. Po takové pauze jsem se tu podle „zákona žánru“ měla znovu objevit úplně nová „zvenku i zevnitř“ – zeštíhlená, s novým účesem, na novém, přinejmenším Lexusu, s novým domem, abych začala vyprávět, jak vydělat peníze na kryptoměnách nebo kurzech správného venčení psů 🙂 Bohužel. Lexus není a dům jsem si nekoupila.

Život ale nestál na místě, událo se hodně věcí jak v globálním měřítku, tak v rámci každé rodiny a každého člověka.

Spoustu času jsme všichni museli strávit doma. Pro spoustu lidí to bylo těžké. Ale ne pro mě. Přes všechnu tu hrůzu a tragédii, která se stala, jsem byla nadmíru šťastná. Miluji svůj  domov. Nebo spíš svůj malý, útulný byt. Nerekonstruovala jsem ho podle designérského projektu a nemám žádný styl, zlaté toalety a další předměty okázalého luxusu. Ale v mém domově je Život. Duše. Každá věc, která tu je ( není jich moc, nemám ráda harampádí), se mi líbí, vytváří útulnost, přináší příjemné myšlenky a pocity. Někdy vzpomínky.

Dotýkat se jich, přenášet je z místa na místo je pro mě velmi uklidňující.

Je to místo, kde mohu naplno dýchat.

Pocit domova je jedním z nejzákladnějších a nejdůležitějších aspektů lidského života. Domov není jen fyzické místo, kde přespíme, ale především prostor, kde se cítíme v bezpečí, milovaní a přijímaní. Přijímáni takoví, jací jsme. Klid. Láska k sobě samému. Žádná kritika. Ale pokud nějaká, tak s láskou. Doma můžete mít pocity, které byste se mimo něj báli cítit, nebo je necítíte vůbec.

Tohle je jediné místo, kde se plně zotavím. Pokud mám krátkou dovolenou, trávím ji raději doma. Jedinou výjimkou je, že pes potřebuje vyvenčit 🙂

Cestují taky moc ráda, ale jen málo pocitů se vyrovná pocitu Domova po návratu.

Vždycky jsem měla k domovu velkou úctu. Dvakrát jsem musela žít v pronajatém bydlení. Ale i tam stačila voda, hadr, květiny ve váze, čisté okna a voňavé ložní prádlo.

Často si říkám, proč lidé házejí odpadky kolem sebe? V našem velkém paneláku, například někdo vyhazuje nedopalky cigaret, zbytky jídla a použité papírové ubrousky přímo z okna. Zajímalo by mě, proč to všechno nevyhodí do svého obýváku? Kdybychom mohli zjistit, kdo přesně to dělá, zeptala bych se. Ale zatím bez úspěchu. Třeba už v obyváku není místo.

Hádám, že je to stejný odpad, jaký mají v hlavě a v životě. S největší pravděpodobností.

Nevím, jak to funguje. Ale funguje to tak, že když si uděláte pořádek doma, pořádek  v životě se dostaví sám od sebe.

To se osvědčuje zejména v životních situacích, kdy je toho hodně a člověk neví, kde začít, kam jít a co dělat. Proveďte generální úklid. Papíry, věci. Udělejte ve všem dokonalý pořádek a zbavte se toho, co nepotřebujete. Uvidíte sami.

Pocit domova je neocenitelný dar, který přispívá k našemu celkovému blahu.

Ať jste šťastní ve vašich čistých a útulných domovech.